Adresse: Brünn-Jundorf, Ruf: 14413
Abteilungsführer:
Truppführer:
Kriegseinsätze:
1940: Oktober Aufbau des Lager
1941: Februar erste Einberufung von Rad-Männern
1941: (30.7.1941-28.02.1942) 42874
1942:
1943:
1944
1945: Wurde das „Lager Jundrov“ als Zwangsarbeitslager für Deutsche in Brünn benutzt. Damals bestand der mit Stacheldraht umschlossene Komplex aus 11 Baracken, die durch einen Zaun in zwei Teile geteilt waren.
1946: Im Frühjahr 1946 war die ehemalige Kaserne das zweitgrößte Lager in der Region Brünn mit mehr als 2.000 Häftlingen, von denen 700 im Lager selbst untergebracht waren.
1948: Für den mährischen Bereich wird Brno-Jundrov bzw. „Hauptlager Brünn“ Abschiebelager.
Beschreibung des Lagers:
Lágr Tábor Říšské pracovní služby (Reichsarbeitsdienst, RAD) v Jundrově byl zřízený v roce 1940 v prostoru pod Hájíčkem nad Veslařskou ulicí – na místě mezi Jundrováky i dlouho po válce zvaném „lágr“. Jednalo se o pobočná kasárna praporu RAD I-385, hlavní kasárna byla v Pisárkách. Všechny barákové tábory v okolí Brna patřily firmě Funke & Co. a ubytovávaly pracovníky přidělené na stavbu dálnice, Kníničské přehrady, resp. na práci pro armádu. Od roku 1943 byli v táboře internováni také italští vojenští zajatci. V obci němečtí vojáci cvičívali pouliční boje a boje v zákopech, vyhloubených v lesích nad hájenkou.
ho okrajových částech – v Bohu nicích (pro nemocné), Maloměřicích, na Malé Klajdovce, v ernovicích, Komá rově, Řečkovicích či na výstavišti. Od září 1945 byli do tábora přemisťováni Němci původem ze Sudet zajatí v letech 1942 až 1943 v Rusku. Na jaře 1946 byla bývalá kasárna druhým největším táborem na Brněnsku s více než 2000 vězni, z nichž na 700 pobývalo přímo v táboře. Byli využíváni na všemožné těžké práce ve městě, opravovali také poškozené zázemí v sirotčinci. Postupně byli odsunováni z republiky. Mimo to fungoval „tábor“ pro německé sirotky v budově sirotčince na Veslařské. V sirotčinci a barácích bylo dohromady asi 280 dětí.
[wp-svg-icons icon=“book“ wrap=“i“] „Adressbuch und Branchenbuch für den Oberlandratsbezirk Mährisch-Ostrau“: Mährisch-Ostrau, Schlesisch-Ostrau, Friedeck, Friedberg, Wallachisch-Meseritsch und Wsetin 1941 – Mährisch-Ostrau: Josef Brosch
[wp-svg-icons icon=“book“ wrap=“i“] „Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren“ Ausgabe 1940 – 2.Auflage – Hrsg. Reichsinspektor – Verlag: Prag, Eigenverlag
[wp-svg-icons icon=“book“ wrap=“i“] „BÖHMEN UND MÄHREN“ – Ausgabe No. 2 – 1942 Februar – Volk und Reich Verlag GmbH Prag
[wp-svg-icons icon=“book“ wrap=“i“] „Adressbuch der Landeshauptstadt Brünn“- Ausgabe 1942 Verlag Oskar Kuhn & CO., Prag II, Hibernergasse 30 – Teil A Gliederung nach Ortschaften – S.6 [108] Reichsarbeitsdienst /-wJ
[wp-svg-icons icon=“book“ wrap=“i“] „Adress- und Branchenbuch für das nordostmährische Industriegebiet“ – Magistrat Mähr.-Ostrau, Friedeck-Friedberg, Friedland a. O., Frankstadt u. R., Rosenau, Wall.-Meseritsch, Wsetin, 1943
